Je lepší shořet, než vyhasnout.

19. november 2010 at 20:51 | Adelle |  diary
Popravdě řečeno po tomto týdnu mám opravdu pocit, že jsem shořela a nic víc už nezmůžu. A to i přes fakt, že byl jeden den volný. Nicméně já jsem ve středu pomáhala kamarádovi uklízet jeho nový byt, který má po rekontrukci, takže jsem byla utahanější než normálně. Navíc teď na tom opět nejsem nejlépe ani ze zdravotní stránky. Stále mám rýmu jako trám a kapesníky už mám jen na příděl, protože jsem vysmrkala zásobu celé třídy a doma už taky není do čeho pčiknout. Navíc se mi k tomu přidal kašel a zimnice, jestli to tak můžu nazvat. Je mi totiž pořád zima a nepomáhá horké topení, čaj, vývar, teplá koupel ani tlustá peřina.

A za všechno může moje šluskolona, tedy závěrečná v tanečních. Bylo to moc fajn, všechny spolužačky (a dokonce i já) jsme vypadaly k světu a z našich jindy "ušmoulaných" spolužáků se stali vyfiknutí gentlemani. Profesoři také byli nadšení, jediný, kdo protestoval, byly moje nohy. Ono taky není ideální 5 hodin v kuse poskakovat na 10 centimetrových podpadcích. Ale opravdu jsem si to užila. Měla jsem šílené šaty. Myslím, že jim podobné si půjčím až na svou svatbu, což doufám nebude dřív, než za 10 let.

Nicméně si začínám myslet, že to nachlazení není až tak špatné. Vypozorovala jsem, že vždycky když jsem nemocná, tak mám lepší známky. I když se to vůbec neslučuje, normálně by to mělo být naopak, ale zase co je u mě normální, že? Musím se ale pochlubit, že se mi teď opravdu ve škole daří. A tento fakt působí blahodárně na mě, moje sebevědomí a především také na moje rodiče. Ne že by byli nějací pedanti a za špatné známky mě kritizovali nebo snad bili, ale prostě je doma vždy příjemnější nálada, když s úsměvěm na rtu můžete říct, že máte jedničku. Nicméně zrovna dneska jsem porušila svůj čtrnáctidenní tok jedniček a dostala jsem dvojku ze zeměpisu. Což mě nehorázně štve, protože jsem tam předtím měla jedničku a zase jsem si to pokazila. Navíc to byla tak jednoduchá písemka a já ji tak pomrvím. No ale co nadělám, nemůže být každý den posvícení.

Nepovažuji se za geniální dítě, takže mé dobré výsledky pramení z domácí přípravy, kterou jsem zlepšila. Šla jsem totiž do sebe, začala si dělat pořádné zápisky i v hodinách, které mě nebaví, a učit se pravidelně do hodin, které mě nebaví. A ejhle hned to nese ovoce. Asi to budu dělat častěji. ;-) Ale abych zase nevypadala jako po osvícení, tak se musím přiznat, že mě k tomuto kroku "dohnal" příšerný fakt a to ten, že do konce února se musím rozhodnout, co chci v budoucnu dělat a následně si podle svého rozhodnutí také zvolit semináře. Tak předběžně jsem přemýšlela o spoustě oborů, ale každý se zaměřuje na něco jiného. Pořád na tom ale nejsem tak špatně jako ostatní ve třídě, kterým se obory rozcházejí úplně, takže jeden mají humanitní a další patří do přírodně-technických věd. Já jsem aspoň opravdu vymezena do humanitní sféry.

Jistotou pro mě jsou jazyky, které mě baví a poměrně mi také jdou. Pak jsem také velkým zastáncem (ale bohužel ne už tak velkým znalcem) historie, která je další možností. A ruku v ruce s ní se nabízí archeologie, u které se ale bojím nezaměstnanosti po dostudování. Jakožto příznivec psaného slova pro mě ještě připadá v úvahu žurnalistika. No a pak je tady to právo. Od páté třídy základní školy bylo mým snem studovat práva. Prohlašovala jsem to ve škole, doma, v kroužcích a stále si za tím víceméně stojím. Ale. Vždycky je tady nějaké ale, jenže v tomto případě se bojím, že to ale je příliš veliké. O studiu práv se obeceně ví, že je velmi náročné po všech stránkách. Jak z psychického hlediska, kdy se bojím, že má křehká duše by nevydžela ten nápor, tak především také z té finanční stránky. Délka studia také není ideální a uplatnění bez praxe je skoro nulové. Nicméně oproti všem těmto ale stojí jeden obrovský fakt. A to že jsem si stoprocentně jistá, že by mě to nehorázně bavilo, naplňovalo a z profesního hlediska dělalo šťastnou. Co s tím?

A ještě je tady další možnost. Stát se učitelkou. Osobně se chci tomuto opravdu velkým obloukem vyhout. Většina mé rodiny se totiž skládá z učitelů ať už středoškolských nebo vysokoškolských, a tak mám poměrně slušný přehled toho, co to s lidmi dělá. A navíc opravdu je poslední věcí, kterou chci udělat, pokračovat v rodinné tradici. A opět tady proti stojí nesmazatelná pravda - tato profese by mě pravděpodobně bavila ještě víc než to právo. A teď babo raď.

Koukám, že jsem zase napsala věci, které jsem neměla. Má-li však tohle sloužit jako deník, tak jsem pravděpodobně ještě měla přidat.
Adelle
 


Poll


Comments

1 Mandy Mandy | Web | 19. november 2010 at 21:11 | React

No tak aspoň to je dvojka a ne čtyřka jako vmém případě (nejsem sic žádný lepl, ale učit se na 4 předměty jednodušše nejde a když ti ještěnějakej blbec dějepisář dá přepadovku, tak i za tu 4 jse člověk vděčnej :D)
Jednu dobu mě to také dost tahlo k archeologii, jenže jak již si zmínila je těžké se uživit a ani to studium není jednoduché.
Nevím, proč tak zahazuješ nápad jít na žurnalistiku, podle mě by si se na to opravdu velmi hodila. Tvé články tady jsou úžasné, hltám každé tvé slovo. Klobouk dolů :).
Ale hlavně aby tě ta práce bavila, ať už je to cokoli :)

2 Kelly Kelly | Web | 20. november 2010 at 11:33 | React

Mrzí mě, že jsi nemocná, doufám, že ti brzo bude lépe. Já jsem zvyklá mívat jedničky, takže mě dvojka taky štve. Přece jenom pochvala vždy potěší :-)Taky se vždycky divím, co oblek s kluky dokáže, ti naši teď na stužkáči vypadali dost dobře :-) A skoro všichni :D Rozhodnout se pro to správné povolání je velmi těžké, sama si tím teď procházím, když uvažuji, kterou vysokou školu zvolit. Rozhoduji se mezi právem a angličtinou. Právo mám už čtvrtým rokem, mám čtyři hodiny týdně a máme ho na dost dobré úrovni, samozřejmě ne jako na vysoké, ale to, co se učí na jiných středních školách v rámci společenských věd je tak 1/10 z toho, co bereme my. Právo je celkem náročné na zapamatování a některé věci i na pochopení. Z toho, co slýchávám od našich bývalých studentů, kteří jsou teď na právech, tak nemají nejmenší problém, protože mají opravdu velmi dobré základy a znalosti od nás. O pedagogice jsem na chvíli také uvažovala, ale pak mi došlo, že bych učit nemohla, protože bych měla moc vysoké nároky a byla pedantská, taky je tu pak otázka trpělivosti... Zkus popřemýšlet o té žurnalistice, souhlasím s Mandy, tvé články jsou úžasné. Otázka ovšem je zase profesní uplatnění...
Budu ti držet palce, ať se rozhodneš jakkoli :-)

3 Rézi Rézi | Web | 20. november 2010 at 13:49 | React

Tak doufám, že je Ti lépe. Ale můžu Ti říct, z vlastní zkušenosti vím, že ani později si nebudeš jistá, že jsi si vybrala správný obor. Mě vždycky velmi bavila čeština a matematika a to se dá dost těžko studovat dohromady. Já mám například vystudovanou střední technickou školu a vysokou studuji humanitně zaměřenou školu... a stále váhám, jestli jsem udělala správně, ale to bych váhala stejně, i kdybych šla na techniku...když člověku musí, tak se nakonec vždy správně rozhodne.

4 valleria valleria | Web | 21. november 2010 at 12:13 | React

Tu nemoc ti opravdu nezávidím, i když jestli dostáváš lepší známky xD Já i když bych neřekla, že jsem se letos oproti předchozím rokům nějak zhoršila, mám ten dojem, neboť máme tento rok na internetu známky ze všech předmětů, plus průměrné známky na vysvědčení, a doteď jsme ty známky takhle pohromadě neviděli a jak to tam furt vidím, tak mě štve každá dvojka xD přitom to pro mě taková tragédie vůbec není, ale když to člověk tak vidí xD Já jsem v devítce vůbec nevěděla kam jít, byla jsem z toho hrozně na nervy xD nakonec jsem po jednom neúspokojujícím týdnu na oděvce přešla na obchodku a jsem docela spokojená. Ale další rozhodování mě čeká už zase za chvíly, kvůli VŠ... a zas vůbec nevím, ale přikláním se k podobným jako ty teď, humanitní apodobné, historie, přestože nejsem znalec, ale zajímá mě to... co se týče právo, já od té doby, co jsem viděla Pravou blondýnku jsem toužila být právnička xD po dlouhou dobu, no ta touha by tam byla stále, ale teď právě už právo máme taky a možná je to tou učitelkou, ale ten předmět mě absolutně nebaví, možná to vážně není předmětem, ale tím, jak probíhají hodiny, ale je to hrozné xD Učitelkou jsem taky kdysi toužila být, ale asi bych na to psychicky neměla, plus je tam hrozně malý plat xD
Jednou za čas nějaká ta dvojka neuškodí, tak si to tak neber :)

5 valleria valleria | Web | 21. november 2010 at 12:15 | React

* může mi někdo říct, proč tam mám chvíly? :D

6 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 25. november 2010 at 12:12 | React

No tak doufám, že už se tvůj zdravotní stav zlepšil :-) A jak to tak vypadá, závěrečná v tanečních za to stála :-)
S tím nachlazením a lepšími studijními výsledky to mám občas podobné. Poprvé jsem si toho všimla ještě na SŠ, když jsem psala čtvrtletku z matiky, zcela nachcípaná, a ono za 1 :-D A pak na VŠ u jedné ústní zkoušky - mně byla ta zkouška úplně fuk, už jsem se viděla v posteli, léčit se (jsem měla i přes 38° snad) a dopadlo to dobře. A ještě mě pobavila zkoušející, když mi říkala, že nemusím být vůbec nervózní - skřehotání plynoucí z nachlazení si vyložila jako rozklepaný hlas :-D

Jó, to tedy babo raď... Práva studuje kamarádka a docela bojuje, ale zatím se drží... Ale už s tím několikrát chtěla seknout... Učitelina mě jako mladší taky dost lákala, ale bojím se o nervy - dnešní děti jsou občas nezkrotitelné (a i s námi na VŠ to občas není žádná sláva :-D)...

7 Markéta Markéta | Web | 28. november 2010 at 19:49 | React

Zdá se mi to, nebo je teď s tou zimnící nějaká epideme? Strašně moc lidí, co znám si teď stěžuje, že je jim pořád zima a ani  já nejsem výjimkou. A když už mi náhodou zima není, tak mě stejně strašně zebou ruce a nohy, tak je to buď jedno nebo druhé.
Taky jsem dostala dvojku ze zeměpisu a stejně jako Tebe mě to dost štve. Když mám samé jedničky a pak mi to takhle dokazí jedna dvojka, tak to moc příjemné není...
To rozhodování je hodně těžké, ale aspoň je dobře, že víš, kudy se budeš ubírat. Máme to asi podobné, taky jsem více humanitní typ.
Opravdu by tě bavilo učit? Páni, to já bych pro ty děti byla nebezpečná, jsem totiž v jistých situacích hodně vznětlivá a myslím, že i moje nervy by to nemusely unést xD Když vidím chudáky naše profesory... A to jsme na gymplu xD Když poslouchám od mladších kamarádek, co provádějí na základce, tak se někdy nestačím divit xD

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.