December 2011

2011 is over. Would you believe that?

31. december 2011 at 14:09 | Adelle |  diary

Páni. Pamatuju si, když jsem loni o tomto čase psala článek a loučila se s rokem 2010. Jakoby to bylo včera. A zanedlouho už bude i rok 2011 minulostí.

Měla-li bych uplynulý rok nějak zhodnotit, pravděpodobně bych ho přiřadila k jednomu z těch lepších. Vždyť jsem přece poprvé navštívila vysněnou Anglii a Paříž. Byla to opravdu úžasná zkušenost a rozhodně jsem si zpátky přivezla mnoho skvělých zážitků, na které jen tak nezapomenu. Za připomenutí by možná stála husí kůže při pohledu na katedrálu Notre Dame nebo nadšení při procházení kolem Big Benu.

Dalším zážitkem pro mě byl také filmový festival v Karlových Varech, na který jsem se letos o prázdninách poprvé podívala. Nejen, že jsem shlédla mnoho zajímavých filmů a poznala krásné město, ale určitým způsobem také upevnila svůj vztah s rodiči. Poznali totiž, že jsem opravdu velká holka a že se na mě můžou spolehnout. Že už nepotřebuju všude vodit za ručičku a dokážu se sama o sebe postarat i mimo domov.

Kybych chtěla rok 2011 shrnout do knih, filmů, hudby a seriálů, které se mě určitým způsobem dotkly, byly bychom tady až do té půlnoci, protože jich je spousta. Přiznejme si to, jsem totiž maniak. Ale nelituji jediné písničky, jediné kapitoly či jediné epizody, které jsem věnovala svůj čas. Vždycky to stálo za to.

Možná bych mohla vypisovat vše, co se tento rok událo. Popisovat, jak jsem si založila blog o Lee Michele. Jak si připadám neustále ponižována a shazována svými prarodiči. Jak mi úplně drobné věci dokáží vykouzlit úsměv na rtech. Jak jsem se rozhodla si udělat tetování. Jak se snažím být vegetariánkou. Jak pokračuje mé studium italštiny. Jak jsem s každým dnem zoufalejší a zoufalejší ze své budoucnosti. Jak moc jsem si oblíbila tenis. Jak dobře mi je, když se můžu divat na Glee. Je to ale vůbec tak důležité to psát, když to všechno nosím uvnitř?

You know, when you stop and think about it, Adelle has had pretty good year.

Šťastný Nový rok!

Graphics experiments #7

28. december 2011 at 14:04 | Adelle |  graphics experiment
A protože nemám vůbec čas, tak jsem si dneska hrála ve photofiltru a z krásných fotek uplácala nějaké ty avatary. Líbí se mi asi jeden, ale kdybych byla na sebe tak kritická, tak neuveřejním prakticky žádný článek. Tak tedy 8x Once Upon A Time.


Once Upon A Time

28. december 2011 at 11:53 | Adelle |  movies, serials
Jelikož se úspěšně hrabu ze svých seriálových restů, mohla jsem si přes vánoční prázdniny dovolit sledovat nový seriál. Zatím bylo odvýsíláno pouze sedm epizod první série, ale i v tak krátké době jsem si ho oblíbila a těším se na další díly. A o jakém seriálu to vlastně mluvím? Nápaditý, poádkový fantasy seriál Once Upon A Time.

Zaujalo mě jak hvězdné a velice kvalitní herecké obsazení (za zmínku určitě stojí Jennifer Morrison, Ginnifer Goodwin, Josh Dallas nebo Robert Carlyle), tak i tvůrci, kteří se podíleli třeba i na seriálu Lost. Velice mě nadchlo také téma a vůbec příběh, který je v seriálu rozvíjen. Ještě předtím než jsem začala sledovat jednotlivé díly, zjišťovala jsem si o seriálu nějaké infromace a potom jsem byla tak moc nadšená, že jsem bála zklamání. Znáte to, máte přemrštěná očekávání a nakonec se nejedná o nic převratného. U Once Upon A Time se ale stal opak pravdou. Opravdu mě tento seriál potěšil a okouzlil, hlavně tedy plynulé prolínání pohádkového světa s tím reálným.


Co byste dělali, kdyby si vás po deseti letech našel syn, kterého jste kdysi dali k adopci, a tvrdil, že jste dcerou Sněhurky a prince Krasoně? Co kdyby vás přesvědčoval, že pochází z města, které je plné pohádkových postav? A co kdyby vážně mluvil pravdu? (více zde)

Budete-li chtít seriál sledovat pouze s úmyslem návratu do dětských let mezi pohádky, tento seriál bych nedoporučovala, jelikož popírá všechno to, co jsme se jako malí v pohádkách naučili. Máte-li ale náladu na nějaké to drama se zamyšlením a chcete se pobavit, pak je Once Upon A Time skvělou volbou. Jen do toho.

Veselé Vánoce

23. december 2011 at 17:56 | Adelle |  diary
Dovolte mi vám všem popřát krásné a pohodové prožití vánočních svátků. Doufám, že si užijete každičký moment strávený se svou rodinou a přáteli, že vám nezaskočí kůstka při štědrovečerní večeři, že vám neshoří stromeček nebo něco jiného a že vám Ježíšek nadělí vše, co jste si přály.
Tak tedy, veselé Vánoce a snad se tady sejdeme ve zdraví i příští rok.
Adelle

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

21. december 2011 at 19:12 | Adelle |  other
Zemřel politik, dramatik, spisovatel, jeden ze symbolů pádu komunismu, ve světě známý jako bojovník za lidská práva.





Měla jsem potřebu se k tomuto tématu vyjádřit. Nejsem však připravena se rozepisovat. Mé slzy by sice nebyly vidět oproti těm mého profesora dějepisu, já bych o nich ale věděla. A na to nemám sílu.

There’s already a star named Rachel Berry and she's brighter than any of those stars up there.

18. december 2011 at 11:20 | Adelle |  diary
Jakže se to píšou ty články? A ukládají fotografie? Myslím, že jsem to za ten měsíc zapomněla.

To byl jen chabý pokus o to, aby moje nepřítomnost nevypadala tak hloupě, jak vypadá. Ale znáte to, škola, škola, škola a ve zbytku času pak zase škola. Díky Bohu, že se blíží Vánoce a s nimi spojené prázdniny. Těším se až si sednu s čajem v ruce a pustím si všechny zmeškané díly svých seriálů, pobavím se u vánočních filmů a užiju si volné chvíle s rodinou.

To budu muset ale nejdříve přežít ten poslední týden. Naši učitelé se totiž rozhodli, že chtějí všechno stihnout do Vánoc. Nebudou se pak přece stresovat a zatěžovat na začátku nového roku. A tak tedy v těch pouhých 4 dnech píšu krásných 6 testíků, každý průměrně na deset stran textu velikosti A4. No není to paráda?

V průběhu včerejška se mi konečně podařilo dokončit svou seminární práci. Ano, původní termín byl na začátku prosince, ale naše profesorka byla nemocná a potom nám termín posunula před Vánoce. A tak jsm to nemusela tolik hrotit, ale přesto mě těch 12 stránek čistého textu stálo nervů. Pokud jsem si ale myslela, že psaní bude to nejtěžší, tak jsem se hluboce mýlila. Nejvíce času mi totiž trvalo dát dohromady všechny zdroje a pak vytvořit grafy ke každé otázce mého dotazníku tak, aby přesně seděl do textu a abych nepřesáhla hranici 25 stran. Vše se nakonec povedlo a mám hotovo. And that's why they call me king of the lab.

Ano ano. Mé abstinenční 'Bones' příznaky se projevují už opravdu všude. Nutně potřebuju dokoukat tu pátou a šestou řadu, jelikož všechny ty krásné obrázky Brennan s Boothem and Hodgins family mě pomalu ale jistě dohánějí k šílenství. Musím dokoukat všechny zmeškané díly TVD, ale hlavně se konečně vrhnout na New Girl. Zooey Deschanel je prý úchvatná, svědčí o tom také nominace na Golden Globe. A možná bych přes prázdniny mohla stihnout také posledních 10 dílů Hart Of Dixie, které mi unikly. No, mám to ale práce.

Když už jsme u těch nominací, Glee bylo nominované již třetím rokem na Golden Globe. Letos se bohužel k nominaci v kategorii nejlepší komedie nepřipojila žádná nominace herců. Tak jsem přemýšlela, dívali se na stejný seriál jako já? Myslím, že by se našlo velké množství herců, kteří by si aspoň tu nominaci zasloužili (viz třeba Lea Michele, Chris Colfer, Naya Rivera a podobně).

Nevím, jestli jste viděly poslední dva díly Glee. Pokud ne, tak to rychle napravte. Dle mého soudu byla totiž osmá epizoda třetí série zatím nejlepší z těch 53 epizod za celé tři roky. Tak doufám, že to tvůrci (Ryan Murphy) zase nějak nepokaňhají a budou pokračovat ve skvělé práci. Víte o tom, že se chystá epizoda věnovaná Michaelu Jacksonovi? A že se můžeme těšit na hudební číslo z Pomády? A že na nás čeká velké množství hereckých hvězd, které se přidají k původnímu castu? No, nechi to zakřiknout, ale zatím to vypadá jako paráda.

Už se nám ty Vánoce ale opravdu blíží, že? Až na tu absenci sněhu. Nevím, jak vy, ale já začínám opravdu nesnášet déšť. V létě pořád pršelo, v zimě pořád prší. Já chci sníh, aspoň trošku bílého poprašku, které dodá tu správnou atmosféru Vánoc. Je to příliš?

Musím se pochlubit se svými úspěchy v doučování angličtiny. Radek, se kterým mám jednou týdně dvě hodiny, se lepší týden od týdne. Dokonce ho angličtina začíná i bavit. A já si to učení začínám čím dál tím víc také užívat. Že bych se nakonec přece jenom vydala na dráhu učitelky? No, uvidíme.

Asi to už ukončím, musím se učit literaturu. Tak se mějte pěkně.
Adelle