April 2012

It's not the broken dreams that break us. It's the ones we don't dare to dream.

18. april 2012 at 19:42 | Adelle |  diary
Zdá se to jako věčnost, co jsem psala podobný článek tady na blog. A ona to věčnost opravdu je. Co už ale.

Pomalu se dostávám ze své 'pařížské deprese', kterou trpím od svého návratu z Francie. Dnešní slunečný den mi lehce pomohl, ale stupnice teploměru by se klidně mohla vyšplhat ještě víc. Tak krásně jako v Paříží tady ale nikdy nebude. Stále nemůžu zapomenout na ten moment, kdy jsem seděli na trávě před Sacré Coeur, pojídali jahody a užívali si jarního (skoro až letního) počasí. Sigh. Nebo když jsme pod Eiffelovkou jedli tu nejlepší palačinku na světě s čokoládou a banánem. Sob.

Když jsme, my výletníci, byli v krizi největší, slíbili jsme si, že budeme v takovém cestování pokračovat. A tak jsme si domluvili výlet do Říma na konci září. Zjistili jsme si levné ubytování, dopravu a napsali seznam míst, která chceme vidět. Teď už jen sehnat peníze a jedem!

Prosím, prosím, může už být léto? Takové ty letní večery, kdy jdete po prázdné ulici a užíváte si fakt, že nemusíte vstávat. Probuzení slunečními paprsky, meloun na snídani, poslouchání hudby na sluníčku, čtení ve stínu, letní šaty, žabky, klobouky, koupání, zelené stromy, křik radujících se dětí, čokoládová zmrzlina s čili, večery s kamarády a rodinou, Shakespearovské slavnosti. I can't wait.

Taky vám ta škola teď vůbec nedává smysl? Myslím, že mi přijde zbytečnější než obvykle. Normálně touhle dobou to všichni učitelé hrotí, ale teď se jedná pouze o slabý odvar. Ano, píšeme několik písemek denně, ale stále máme pořád nějaké akce, divadla, testování, návštěvy a podobně, takže prakticky na ty písemky ani nezbývá čas. Divné.

27.dubna nás ve škole svou návštěvou poctí Václav Klaus s první dámou, hejtman Moravskoslezského kraje se ženou a primátor Ostravy taktéž s manželkou. K tomu na každého minimálně 2 bodyguardi a 90 cynických studentů navrh. Jsem zvědavá, jak to nakonec tedy dopadne. Už týden připravujeme seznam vhodných dotazů, máme zakázáno mluvit o perech, globálním oteplování a Evropskou unii nejlépe také nezmiňovat. Ne, vůbec mi to nepřijde směšné.

V pondělí dělám nanečisto zkoušky z angličtiny a vůbec nevím, jak vlastně vypadají. Navíc budou na vyšší úroveň angličtiny, než mám, jelikož na moji se nepřihlásilo dostatek zájemců. To zas bude fraška.

Už něco přes týden přemýšlím o jedné věci. Uvažovala jsem o ní už dávno, pak jsem ji odsunula stranou, jelikož mi nepřišla dostatečně reálná. Teď ale pro ni přišel vhodný čas a já jsem pěkně nahlodaná. Jedná se o au-pair v USA. Zjišťovala jsem si informace přes Student Agency a vychází to opravdu výhodně, všechny podmínky splňuji, jen mi chybí reference. Ty bych si ale samozřejmě ještě stihla zajistit. A tak přemýšlím, jestli do toho jít po maturitě nebo až po bakaláři. Mamka do mě sice hustí, že to je daleko a že to je na moc dlouho a že si tady pak nebudu moci najt práci a podobně. To, že bych měla v úmyslu se už nikdy nevrátit, ji tedy radši ani neříkám.

Když nesním o USA, neodpočítávám dny do konce školního roku, nečtu nebo nedělám, že se učím, tak se koukám na seriály. Nové dva díly Glee snad nemám ani sílu komentovat. Některé momenty skvělé, jiné slabší. Netrpělivě čekám, s čím přijdou do konce třetí série.

Once Upon A Time se tuto neděli vrací po třech týdnech a já nemůžu být více nadšená. Opravdu jsem zvědavá, jak se to všechno dořeší, kolik toho odhalí do konce série a kolik si nechají na druhou. Jak to dopadne s Mary Margaret? A co měla znamenat ta Katryn na konci posledního dílu? Sakra, je už neděle?

V neděli totiž přijde také další díl Game Of Thrones, už čtvrtý druhé série. Ta show je prostě úžasná. Všechny ty postavy jsou velice jedinečné a dělají pozoruhodné věci, je tam tolik dějových linek a zápletek až z toho jde hlava kolem. A mám pocit, že 50 minut na jednu epizodu prostě nestačí. Jsem opravud ráda, že mě k tomuto seriálu má kamarádka přivedla. Stejně tak, jako většinu naší třídy. Opravdu jsem nevěděla, že by to mohlo bavit tolik odlišných typů lidí. Teď už se nás na další díl třepe devět.

U New Girl jsem pozadu o dvě epizody, stejně na tom jsem i s TVD. Chybí mi nová epizoda The Big Bang Theory, u té poslední jsem se pěkně nasmála. O víkendu jsem viděla šest dílů Hart Of Dixie a víc tu show milovat ani nemůžu. Atmosféra Alabamy a Bluebelle je tak kouzelná, že mi to léto chybí ještě víc. Jediný problém tady mám s páry. Je tu hlavní postava Zoe a tři úžasní chlapi. A já se nemůžu rozhodnout, se kterým ji chci vidět nejvíc. A tak vzdychám u každé scény.

O víkendu jdu konečně se sestrou do kina na Mirror, mirror a opravdu se těším. Škoda, že to hrají pouze s dabingem. A v pondělí a úterý má sestra přijímačky na víceletý gympl. Tak jí držte palečky.

Potřebuju si koupit předplatné do divadla na příští rok, pernamentku na Dream Factory, třetí díl Hunger Games, první díl Hry o trůny, žabky a nový obal na mobil. Nějací sponzoři?

Dnes jsem to opravdu přepískla. Zatím.
Adelle

True love is magic. (Once Upon A Time)

11. april 2012 at 19:34 | Adelle |  other

'You can do anything you want as long as you can dream it.'

'I will always find you.'

'True love's kiss will break any curse.'

Give Your Heart a Break, Demi Lovato

6. april 2012 at 20:04 | Adelle |  songs
Krásná písnička s ještě krásnějším videoklipem. Demi byla vždycky moje oblíbená zpěvačka, její hlas má neuvěřitelnou sílu a krásnou barvu.

Gleeduation!

6. april 2012 at 19:42 | Adelle |  glee
Osm epizod a vše bude pryč, původní obsazení, postavy, páry, zápletky, vše. A zbydou jenom nostalgické vzpomínky.

Somebody That I Used To Know, Glee version

6. april 2012 at 19:28 | Adelle |  songs
Písnička, která celá vyšla teprve před několika hodinami, si mě naprosto omotala kolem prstu. Má velic chytlavou melodii a hlavně skvělý text. V Glee verzi ji zpívá Darren Criss a Matt Bomer, který se v seriálu objěví jako Blainův starší bratr.
Now and then I think of when we were together
Like when you said you felt so happy you could die
Told myself that you were right for me
But felt so lonely in your company
But that was love and it's an ache I still remember

You can get addicted to a certain kind of sadness
Like resignation to the end, always the end
So when we found that we could not make sense
Well you said that we would still be friends
But I'll admit that I was glad that it was over

But you didn't have to cut me off
Make out like it never happened and that we were nothing
And I don't even need your love
But you treat me like a stranger and that feels so rough
No you didn't have to stoop so low
Have your friends collect your records and then change your number
I guess that I don't need that though
Now you're just somebody that I used to know

Now you're just somebody that I used to know
Now you're just somebody that I used to know

Now and then I think of all the times you screwed me over
But had me believing it was always something that I'd done
But I don't wanna live that way
Reading into every word you say
You said that you could let it go
And I wouldn't catch you hung up on somebody that you used to know

But you didn't have to cut me off
Make out like it never happened and that we were nothing
And I don't even need your love
But you treat me like a stranger and that feels so rough
And you didn't have to stoop so low
Have your friends collect your records and then change your number
I guess that I don't need that though
Now you're just somebody that I used to know

(I used to know)
(That I used to know)
(I used to know)
Somebody

Paris is always a good idea. - Audrey Hepbrun

6. april 2012 at 16:08 | Adelle |  travels
Mým původním plánem bylo napsat strašně dlouhý článek o všech svých zážitcích z mého výletu do Francie. Nejdříve jsem je popisovala doma rodičům, pak dvakrát ve škole, a když jsem pak byla nucena všechno popsat znovu i prarodičům, tak se mi to skoro až znechutilo. A tak nějak nemám sílu, abych vám to tady všechno pěkně nastínila. Proto jsem se rozhodla přidat několik fotek, které by měly vystihnout atmosféru a náladu zájezdu. A zážitky třeba někdy příště.


Evropský parlament, mé budoucí pracoviště ;-)