June 2013

The word 'Earth' without 'art' is just 'eh'.

29. june 2013 at 0:28 | Adelle |  diary
Uf. To byl ale rok.

Stalo se toho hrozně moc za takovou krátkou dobu, že mi z toho ještě pořád jde hlava kolem. A vlastně nevím, proč jsem vůbec začla tento článek, protože už po první větě se mi to nechce všechno rozepisovat. Ale po včerejší krizi jsem si řekla, že by mi možná pomohlo všechny zážitky ventilovat. Tak jdeme na to. Nebo ne?

Mám řidičák. Sice až napotřetí, ale na to se mě nikdo nikdy nebude ptát. (Aspoň doufám.) Řízení miluju. Uznávám, že nejsem nijaká zázračná řidička, ale zase se nechci zbytečně podceňovat. Dojedu, kam je třeba, bezpečně, bez nehody. Zatím. A to mi stačí.

Odmaturovala jsem. Jak málo jsem tomu věřila v září, ještě míň ráno v den samotné zkoušky. Byla jsem první. Úplně první. A myslela jsem, že tam umřu. A málem se taky stalo. No a když to pak všechno skončilo, bylo mi paradoxně ještě více špatně. Navíc mám pocit, že jsem to stále tak nějak nepobrala. Asi až v září nepojedu svou trasu do školy, kterou za osm let zvládnu i poslepu, tak mi to pořádně dojde.

Jdu na vysokou. Zajímalo by mě, v kolika článcích jsem tady v průběhu minulého roku a prázdnin zmínila, že na vysokou vlastně nechci. A nakonec přece jen v září na ni nastupuju. Řeknu vám, že jsem po přijímačkách byla opravdu skeptická. O to větší jsem měla radost, když jsem v kolonce výsledku objevila magické slovo 'přijata'.

Sestra začala chodit na gympl. Moje malinká sestřička, kterou jsem si prakticky vychovala. Říká se, že až podle dětí člověk pozná, jak stárne. Mi k tomu stačí ona.

Umřel mi děda. Byl velmi nemocný, a tak jsem si jistá, že je mu líp tam, kde teď je.

Máme nového prezidenta. Který mě irituje od svého prvního proslovu. A všechny ty šaškoviny odehrávající se v tomto státě pod záštitou politika mi dávají stále větší a větší chuť se stěhovat. Do ciziny. Natrvalo.

Své nejdelší a 'nejkrásnější prázdniny, které kdy budu mít', strávím doma v Ostravě. Prací. V Šatlavě. Pozitivní stránkou zůstávají vydělané peníze, které se budou příští rok hodit jako sůl. Potřebuju si koupit tolik věcí.

Letos poprvé za tři roky nejedu do Karlových Varů na festival. Kvůli práci. A jsem z toho smutnější, než jsem si ochotna přiznat. Letos tam přijede Audrey Tautou a John Travolta. Tak snad příště.

Už od října se potýkám s podivnými city. Jednou mě dělají omamně šťastnou, jindy je mi z nich zase zle. Plácám se v nich a nevím, jak dál. Chvíli to vypadá, že jo. Někdy si zase chci otřískat hlavu o zeď, že jsem tak naivní.

Odmítla jsem skvělou nabídku na au-pair na Islandu. A ještě teď bych si za to nejradši nafackala.

Získala jsem hrozný zlozvyk. Od příštího týdne s ním chci skoncovat.

Už dvakrát jsem se málem odbarvila na blond.

A to by mohlo být vše.